|
|
Ochrana obyvatelstva před a při radiační havárii
Červinka, Petr ; Hradil, Jaroslav (oponent) ; Mika, Otakar Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá ochranou obyvatelstva před a při radiační havárii. V první části je popsáno jaké nebezpečí představují radiační havárie. Dále jsou uvedeny zdroje rizika a klasifikace havárií v jaderných elektrárnách. Je uvedena legislativa ČR týkající se této oblasti a zásady ochrany obyvatelstva. Součástí této práce je stručná studie havárie v Černobylu a návrh kapesní příručky pro obyvatelstvo.
|
|
|
Jaderné havárie
Mik, Martin ; Suk, Ladislav (oponent) ; Vojáčková, Jitka (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je rešerše zabývající se jadernými haváriemi a nehodami ve světě i u nás. Práce je rozdělena do několika částí. První část se zabývá dozorem nad jadernou bezpečností v České republice. Ve druhé části je popsána mezinárodní stupnice INES. Poslední a největší část se zabývá samotnými haváriemi a nehodami.
|
|
|
Nuclear Power Plants Security
Štěpán, Jakub ; Smutný, Milan (oponent) ; Ellederová, Eva (vedoucí práce)
The concept of nuclear power plant safety and security is a complex one. The safe operation of nuclear power plants is crucial for reliable and harmless power generation. An accident linked with this type of facility could have a negative impact on the health of the public, wildlife, and it could cause pollution of the environment. The aim of this bachelor’s thesis is to frame the concept of safety and security of nuclear power plants and discuss the means of preventing a nuclear catastrophe. The theoretical part of the thesis deals with defining the basic operational principles of nuclear power plants. Furthermore, the safety and security measures are discussed and illustrated. Moreover, the impact of the safe operation of nuclear power plants on the environment is examined. Lastly, the consequences of the failure of safety and security systems are described with historical examples. The practical part of the thesis realised by means of an online questionnaire survey is concerned with the level of awareness of nuclear power plant safety and their environmental impact among the general public.
|
|
|
Havárie jaderných elektráren a jejich dopady
BOROVKA, Petr
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou havárii Jaderných elektráren. Nejprve jsou vysvětleny základní pojmy pro jadernou energetiku. Následně je popsán reaktor a typy používaných reaktorů. Dále jsou rozebrány bezpečnostní systémy pro jadernou energetiku a jsou uvedeny příklady využívaných systémů. Byla popsána i jaderná elek-trárna Temelín, z důvodu následného porovnání. Poté se problematika ubírá k popisu třech závažných havárii. Konkrétně se jedná o havárie v Černobylské jaderné elektrárně, Fukušimské jaderné elektrárně a jaderné elektrárně na ostrově Three Mile Island. V následujících kapitolách byla provedena komparace jednotlivých popisovaných havárii s jadernou elektrárnou Temelín. Pro Černobylskou havárii komparace spočívá v porovnání biologického štítu s kontejnmentem, xenonové otravy a kladného dutinové-ho koeficientu, regulačních tyčí, záložních typů napájení a závěrem je zanalyzován vý-buch při havárii. Pro komparaci s Fukušimskou havárii je poukázáno na riziko živelných pohrom na území, kde se nachází jaderná elektrárna Temelín, byla provedena analýza vodních ploch v blízkosti jaderné elektrárny. S Fukušimskou havárii jsou popsány rozdí-ly v stavbách kontejnmentu a rizika spojená s havárii. Dále byla provedena komparace havárie na ostrově Three Mile Island s havárii v jaderné elektrárně Rovno, jelikož se jed-nalo o stejný druh havárie s jinými výsledky. Poté bylo provedeno porovnání v měření hladiny vody v reaktoru a popsán postup, jakým způsobem se měří hladina vody pro reaktor typu VVER-1000/V320.
|
|
|
Prvky propagandy ve vyobrazení černobylské havárie v československém tisku
Vladyka, Tomáš ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
26. dubna 1986 se v ukrajinském Černobylu odehrála nejhorší jaderná havárie v dějinách lidstva. Kromě masivních ztrát na lidských životech (odhaduje se, že nepřímo na následky radiace zemřely statisíce lidí) měla havárie devastující dopady na přírodu ze širokého okolí. V první části své práce pomocí odborné literatury popisuji realitu, jak k havárii skutečně došlo, jak probíhala a jaké měla následky. Následně prostřednictvím analýzy článků v dobovém československém tisku (Rudé právo - ústřední deník KSČ; Týdeník aktualit - vydávala v tehdejším ČSSR sovětská Tisková agentura novosti) přináším komplexní obraz o tom, jak byla černobylská havárie podána československým čtenářům v porovnání s realitou. Vyobrazení havárie je zkoumáno také v dobovém zpravodajství Československé televize. Za účelem komparace vyobrazení havárie na Západě dále analyzuji články The New York Times. Část práce je také zaměřena na průzkum archivních fondů ÚV KSČ, díky kterému se a vyvrátí či potvrdí hypotéza, že se zde nachází důkazy o pokynech novinářům, jak o havárii měli psát.
|
|
|
Nuclear Power Plants Design and Safety: A Case Study of the Temelín Nuclear Power Plant
Marečková, Kristýna ; Baumgartnerová, Alena (oponent) ; Ellederová, Eva (vedoucí práce)
The bachelor’s thesis is a case study of the Temelín nuclear power plant. It aims to describe the design, operating principle, and safety measures of the Temelín nuclear power plant, compare the design and safety measures of selected nuclear power plants in and outside the Czech Republic and discuss the advantages and disadvantages of the Temelín nuclear power plant compared with other selected nuclear power plants. The thesis is based on a literature review of different sources to ensure its maximum validity. The sources included scholarly books, articles, brochures, online lectures, virtual tours, and internal learning materials. It can be concluded that the Temelín nuclear power plant is maintained at a high safety standard by the State Office for Nuclear Safety and its operators. Although the design has many advantages, there are some minor disadvantages that, however, do not have any significant influence on the nuclear power plant safety.
|
|
|
Úroveň znalostí obyvatelstva Jihočeského kraje o vybraných radiačních mimořádných událostech
TŘEŠNIČKOVÁ, Tereza
Tato diplomová práce je zpracována na téma Úroveň znalostí obyvatelstva Jihočeského kraje o vybraných radiačních mimořádných událostech. Cílem práce je zjistit úroveň znalostí obyvatelstva o vybraných radiačních mimořádných událostech a následně porovnat znalosti obyvatelstva o havárii v Černobylu, Fukušimě a ostatních vybraných radiačních mimořádných událostech. V rámci práce byly stanoveny dvě hypotézy: H1: Úroveň znalostí obyvatelstva Jihočeského kraje o vybraných radiačních mimořádných událostech budou dosahovat alespoň 70 % a H2: Znalosti obyvatelstva o haváriích v jaderných elektrárnách Černobyl a Fukušima budou statisticky významně vyšší než informovanost o ostatních vybraných radiačních mimořádných událostech. K dosažení vymezených cílů a ověření hypotéz byl sestaven dotazník, proveden dotazníkový průzkum a následně pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky vyhodnoceny výsledky. Dotazník obsahoval 16 otázek, první část se týkala havárií v Černobylu a Fukušimě, druhá část ostatních vybraných radiačních mimořádných událostí. Výzkumný soubor tvořilo 126 obyvatel žijících v Jihočeském kraji. Z výsledku šetření vyplývá, že celková úspěšnost zodpovězených otázek byla 55 %, což může být považováno za průměrný výsledek. První část dotazníku dosáhla úspěšnosti 72 %, druhá část měla 37% úspěšnost. Stanovených cílů bylo dosaženo. První hypotéza byla vyvrácena, druhá potvrzena. Přínosem této diplomové práce je především získaný přehled o stavu úrovně znalostí obyvatelstva Jihočeského kraje o vybraných radiačních mimořádných událostech. Získané výsledky mohou být použity jako informační materiál.
|
|
|
Obsah cesia-137 v houbách ve vybraných lokalitách Novohradských hor
SCHNEIDEROVÁ, Kateřina
Novohradské hory byly ve zvýšené míře kontaminovány cesiem-137 v místech, kde došlo v důsledku srážek k vymytí většího množství radiocesia z radioaktivního mraku, který vznikl po havárii černobylské jaderné elektrárny z 26. dubna 1986. Dalším zdrojem cesia-137 byly zkoušky jaderných zbraní, které v 50. a 60. letech 20. století prováděly v atmosféře jaderné velmoci. Z kontaminované půdy se cesium-137 dostává do potravního řetězce a tím způsobuje vnitřní kontaminaci obyvatel. Z tohoto důvodu je pravidelně stanovována aktivita cesia-137 v potravě (zejména v jedlých houbách). Cílem této práce bylo porovnání hmotnostních aktivit cesia-137 ve vzorcích jedlých hub nasbíraných ve vybraných lokalitách Novohradských hor. Byly stanoveny a porovnány transferové faktory v jednotlivých druzích hub. Práce se zaměřila také na porovnání hmotnostní aktivity cesia-137 v klobouku a hmotnostní aktivity cesia-137 v třeni houby. Vzorky byly měřeny pomocí spektrometrie gama. Hodnoty hmotnostní aktivity cesia-137 v jedlých houbách se lišily podle jejich zařazení do systematické skupiny. Vyšší hodnoty hmotnostních aktivit byly naměřeny u hřibovitých hub oproti nižším hodnotám zaznamenaným u lupenatých hub. Zejména u suchohřibu hnědého (Xerocomus badius) byly opakovaně zjištěny vysoké hodnoty hmotnostních aktivit cesia-137. U zástupce lupenatých hub bedly vysoké (Macrolepiota procera) byla změřena nejnižší hodnota hmotnostní aktivity cesia-137. Transferový faktor jako poměr mezi aktivitou cesia-137 v houbě a aktivitou cesia-137 v půdě je důležitý parametr pro odhad dávky vnitřního ozáření radionuklidy, které člověk přijme v kontaminovaných potravinách. Nejvyšší stanovené transferové faktory byly vypočteny u suchohřibu hnědého (Xerocomus badius), muchomůrky růžovky (Amanita rubescens) a lišky obecné (Cantharellus cibarius). Z celkem 58 vzorků byly u 78 % vzorků hodnoty hmotnostní aktivity cesia-137 v klobouku vyšší než hodnoty hmotnostní aktivity v třeni a u 22 % vzorků byly hmotnostní aktivity v klobouku houby nižší než v její třeni. Stanovený poměr klobouk/třeň potvrdil, že tři čtvrtiny zkoumaných jedlých hub kumulovaly přednostně cesium-137 v klobouku a jedna čtvrtina hub více kumulovala cesium-137 ve své třeni.
|
|
|
Porovnání informovanosti studentů vysokých škol o haváriích na jaderných zařízeních ve vybraných lokalitách
JANDOVÁ, Kamila
Diplomová práce porovnávala informovanost studentů vysokých škol o jejich znalostech ohledně havárií na jaderných zařízeních. Cílem práce bylo posoudit a porovnat informovanost studentů vysokých škol v Českých Budějovicích (Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity, Vysoká škola evropských a regionálních studií, Vysoká škola technická a ekonomická) a studentů Russian State Hydrometeorological University v Petrohradě (Ruská federace). V rámci práce byly sestaveny dvě hypotézy. První hypotéza měla za úkol zjistit, zda studenti Russian State Hydrometeorological University budou mít statisticky významně vyšší znalosti o haváriích na jaderných zařízeních než studenti vysokých škol v Českých Budějovicích. Druhá hypotéza zjišťovala, zda studenti Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity budou mít statisticky významně vyšší znalosti o haváriích na jaderných zařízeních než studenti ostatních vysokých škol v Českých Budějovicích. K dosažení stanoveného cíle a k ověření hypotéz byl vypracován dotazník a uskutečněno dotazníkové šetření, které bylo následně vyhodnoceno pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky. Dotazník obsahoval 15 otázek a celkem se dotazníkového šetření zúčastnilo 200 studentů z České republiky a Ruské federace. První hypotéza, která srovnávala znalost studentů Russian State Hydrometeorological University a studentů v Českých Budějovicích, byla vyvrácena. Druhá hypotéza, která srovnávala znalosti studentů Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity a dalších studentů z vysokých škol v Českých Budějovicích, byla potvrzena. Výsledky diplomové práce dokazují, že mezi ruskými a českými studenty a mezi studenty Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity a ostatních vysokých škol v Českých Budějovicích jsou statisticky významné rozdíly ve znalostech o haváriích na jaderných zařízeních.
|
|
|
Vliv jaderné havárie v Černobylu na životní prostředí
Dvořáková, Markéta ; Přibil, Rudolf (vedoucí práce) ; Braniš, Martin (oponent)
Moderní civilizace je závislá na produkci energie, ovšem jediné zdroje energie, které jsou schopny pokrýt naše potřeby, jsou energie získaná spalováním fosilních paliv a energie získaná jaderným štěpením. V souvislosti s využíváním jaderné energie mají lidé obavy jednak z rizika jaderné havárie, a dále z ukládání radioaktivních odpadů pod zemským povrchem. Moje práce se soustředí zejména na riziko havárie jaderné elektrárny, které je demonstrováno na příkladu havárie jaderné elektrárny v Černobylu. V Černobylu byly zastaralé typy jaderných reaktorů a personál, který elektrárnu obsluhoval, nebyl dostatečně připraven na prováděný experiment. Po výbuchu jaderné elektrárny v Černobylu se do ovzduší uvolnilo velké množství radionuklidů, které zasáhly především nejbližší okolí elektrárny, kde byla vyhlášena třicetikilometrová zakázaná zóna. Moje práce se zabývá důsledky této jaderné katastrofy v Černobylu na životní prostředí, a to jak z hlediska zdravotních následků pro obyvatelstvo, tak i působení na živočichy a rostliny zejména v blízkém, ale i vzdáleném okolí elektrárny.
|
host ::
RSS.